Pro mnohé bláznovství či úkol na hranici možného. Jen těžko by někdo odolal exkluzivní nabídce světoznámého továrníka, filantropa a badatele Andrew Smitchkina, jež ze svého rozmaru přislíbil bohatství a unikátní příležitost zapsat se do dějin právě těm, kdo zvládnou procestovat svět v nejkratším možném čase. Tak přesně v tomto duchu se nesl letošní diatábor, pořádaný Klubem mladých diabetiků.

Start v Paříži

Počínaje druhou prázdninovou sobotou přivítala Horská chata Bílá v Beskydech na čtyři desítky nadějných dobrodruhů, kteří se rozhodli absolvovat tuto nelehkou, avšak naprosto výjimečnou cestu, která započala ve všemi známém městě lásky – Paříži.

Vstup do země však byl podmíněn cestou přes celní úřad, kde po přísných kontrolách a několika případům zabaveného majetku obdržel každý svůj cestovní pas a zároveň byl rozřazen do jedné ze čtyř družin. Hned odpoledne následovala první cesta, a tak po obsazení všech kupé a obědě v jídelním voze se všechny družiny věnovaly tvořením svého názvu, pokřiku a vlajky.

Zahájení cesty

Cesta napříč kontinenty

Celý týden se tak všichni mohli bavit nad pestrým programem, který si pro ně připravila skupina zkušených badatelů v čele se známým Marco Polem, která současně družiny na všech útrapách doprovázela. Samotná cesta vedla hned přes několik států.

V Mexiku si dobrodruzi za asistence místních obyvatel vyzkoušeli stavbu historických pyramid, nebo se v noci za zvuku okázalých tradičních melodií účastnili pohřebního průvodu v maskách.

V Americe pomáhali poštovní společnosti doručovat zásilky a ve večerním kasinu se oddávali nefalšovanému hazardu. Během této poutě nechyběla ani zastávka v Japonsku na vyhlášené Tokijské hry či řecký Sparťanský běh a uctění řeckých Bohů za planoucího táborového ohně.

Putování světem

Velké finále

Závěrečný závod, vedoucí ze Soluně zpět do Paříže byl plný řady nelehkých úkolů a díky tomu strhující až do samotného konce, ve kterém kromě štěstí rozhodovaly sekundy.

Vítězové

Po celou dobu této strastiplné cesty byl k dispozici zkušený tým lékařů a zdravotnice, který dohlížel na všechny neduhy. Dojemné loučení opět dokázalo, že si děti za táborový čas našly další nové kamarády a nezbývá než se těšit na další prázdniny.

Poděkování patří všem, kdo se na realizaci tábora podílel, zejména pak našim sponzorům za podporu.

Zpět na přehled aktualit